Simón Bolívar: Nezávislost v Jižní Americe (1819)

Venezuela měla, má a i v budoucnu by měla mít republikánskou vládu. Jejími principy by měly být suverenita lidu, dělení kompetencí, občanská svoboda, postavení otroctví mimo zákon a odstranění monarchie a privilegií. Potřebujeme přenést rovnost, jak říkáme, do sjednoceného národa, občanských vrstev, politických názorů a veřejných obyčejů. […]

Dědičný senát bude základním kamenem zákonodárné moci, a tudíž základem celé vlády. Bude také sloužit jako protiváha k obojímu - k vládě a lidu: a jako neutrální síla bude oslabovat vzájemné útoky těchto dvou věčně soupeřících sil. Ve všech konfliktech bude klidná úvaha třetí strany sloužit jako prostředek usmíření. Proto venezuelský senát bude posilovat tuto citlivou politickou strukturu, tak citlivou na dopad násilí. Bude zprostředkovatelem, který bude tišit bouře a vytvářet harmonii mezi hlavou a ostatními částmi politického těla.

Ačkoliv se představitel výkonné moci v Anglii může zdát extrémní, nebude asi tak radikální ve Venezuelské republice. Zde kongres svázal ruce a hlavu vládnoucím mužům. Toto poradní shromáždění - na rozdíl od Montesquieuho učení - převzalo část funkcí výkonné moci. Reprezentativní shromáždění by nemělo disponovat výkonnou funkcí. Mělo by jen vytvářet zákony a zjišťovat, zda jsou, nebo nejsou uplatňovány. Nic není tak rušivé pro harmonii mezi kompetencemi vlády než jejich promíchání. Nic není nebezpečnější, s úctou k lidem, než slabá výkonná moc. A jestliže se království domnívalo, že je nezbytné přiznat výkonné moci tak mnoho kompetencí, potom v republice jsou tyto kompetence nesrovnatelně více nepostradatelné.

Lidé ve Venezuele si již užívají práv, která mohou legitimně a jednoduše využívat. Nechte nás nyní proto potlačit růst přehnaných okázalostí, jež možná mohou vytvořit nevhodnou formu vlády pro náš lid. Nechte nás zříci se federální formy vlády, která se pro nás nehodí; nechte nás dát stranou triumvirát, který drží výkonnou moc, a jehož centrem je prezident. Musíme prezidentovi přidělit dostačující kompetence, musíme mu dát možnost pokračovat v boji proti základním překážkám, zejména v našem současném válečném stavu, proti různým nástrahám našich domácích i zahraničních nepřátel, proti kterým budeme bojovat v budoucnu. Nechte zákonodárný sbor vzdát se kompetencí, jež správně patří výkonné moci.

BOLÍVAR, Simón: Message to the Congress of Angostura. In: The Selective Writings of Bolivar. Vol. I, Colonial Press 1951, s. 175-191. In: SHERMAN, Dennis (ed.): World Civilizations. Sources, Images, and Interpretations. Vol. II, McGraw-Hill 1998, s. 151-152.