Jean de Crèvecœur: Kdo je to Američan? (1782)

Co může chudého evropského emigranta poutat k zemi, kde nic neměl? Znalost jazyka, láska několika příbuzných, chudých jako on sám, byly jedinými pouty, které ho držely. Jeho země je nyní ta, která mu dává půdu, chleba, ochranu a důstojnost. Ubi panis ibi patria je mottem všech emigrantů. Kdo je tedy Američan, tento nový muž? Je buď Evropanem nebo potomkem Evropana, zvláštní směs krve, kterou nenajdete v žádné jiné zemi. Mohl bych vám uvést příklad rodiny, kde děd byl Angličan a jeho žena byla Holanďanka, jeho syn si vzal Francouzku a jeho čtyři synové mají nyní ženy z různých národů. Američanem je ten, kdo za sebou zanechal všechny své staré předsudky a zvyky a přijímá vše nové ze způsobu života, který přijal, z vlády, kterou poslouchá, čerpá zvyky nové. Stal se Američanem tak, že byl přijat do široké náruče naší velké Alma mater. Zde jsou individua všech národností přetavena v novou rasu lidí, jejichž práce a potomci jednou způsobí ve světě velké změny. Američané jsou poutníci západu, kteří si s sebou přináší spoustu umění a vědění, sílu a technologie, jež měly počátek dávno na východě, a oni dokončí svou velkou cestu. Američané byli kdysi roztroušeni po celé Evropě; zde jsou částí jednoho z nejdokonalejších systémů obyvatelstva, který kdy existoval a který se nadále bude odlišovat vlivem různého podnebí, ve kterém žijí. Američan by měl proto milovat svou zemi o mnoho více než zemi, kde se narodil on nebo jeho předkové. Zde je jeho pracovitost odměňována spravedlivě podle pokroku jeho práce; jeho práce je založena na tom nejpřirozenějším, self-interest, může být silnější lákadlo? Ženy a děti, které ho předtím marně žádaly o skývu chleba, teď nakrmené a veselé s chutí pomáhají svému otci pečovat o pole, z něhož vzejde bohatá úroda, která je všechny uživí a oblékne, a na její část si nečiní nárok ani despotický kníže, ani bohatý opat, ani mocný pán. Zde si od něj církev žádá jen málo, malý dobrovolný příspěvek pastorovi a vděčnost Bohu: může to odmítnout? Američan je nový muž, který jedná podle nových principů; zde tudíž musí chovat v mysli nové ideje a utvářet si nové názory. Od nedobrovolné zahálky, otrocké závislosti, nouze a neužitečné práce se dostal k nástrojům velice rozdílné povahy, odměněn dobrým živobytím. To je Američan.

CRÈVECŒUR, Michel Guillaume Jean de: Lettres d'un cultivateur américain, Londres 1782. Genève 1979, s. 46-47. In: HALSALL, Paul: Internet Modern History Sourcebook.

http://www.fordham.edu/halsall/mod/crevecour2.html


© Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci