Kiyomiya Ryu: Minulost je prolog - pohled zpět do 21. století (1996)

Týdeník Sekai to Nippon [Svět a Japonsko], který vydává Naigai News, se rozhodl přijmout jako společné téma pro novoroční číslo „vyhodnocení minulého století za účelem vytvoření vize pro století nové“. - Jsme na prahu nového století. Je načase, abychom se podívali zpět a posoudili minulých sto let. Získáním dobrého přehledu o minulosti budeme schopni najít nové směry pro nastávajících sto let, směry, které mohou nalít novou životaschopnost do našeho národa.

Byl to 33. rok vlády Meidži, kdy Japonsko vstoupilo do 20. století. Země stála na rozhraní mezi sinajsko-japonskou a rusko-japonskou válkou. Země rázně pokračovala v cestě fukoku kyohei [bohatý národ, silná armáda]. Po nějaké době, po střídavých sériích štěstí a neštěstí, se Japonsko stalo nejbohatším nebo druhým nejbohatším státem světa. Nicméně uprostřed moře nebývalé prosperity, ztratil stát a národ směr, kterým by se řídil. Je to jako luxusní loď plující v neprozkoumaných vodách. SS Nihon-maru se 120 miliony pasažérů na palubě bezcílně se plavící v oceánu.

Někteří říkají, že historie se opakuje. Existuje podobnost mezi dnešním Japonskem - zdánlivě prosperujícím, ale duchovně chudým - a Japonskem posledních let období vlády Meidži (1868-1912). Na přelomu století Japonsko vybojovalo dvě války, ve kterých byla v sázce budoucnost státu. Japonsko vyhrálo sinajsko-japonskou válku v letech 1894-95 a rusko-japonskou válku v letech 1904-5 a bylo přijato zbytkem světa za skutečně nezávislý a silný národ. To byl hlavní cíl, který Japonci - jak ti, kteří vládli, tak i ti, co byli ovládáni - chtěli v období Restaurace Meidži splnit za všech okolností.

Zatímco se země měnila ze slabého feudálního státu ve stát moderní, Japonci se opájeli dvěma úspěšnými vítězstvími. Zapomněli na tradiční hodnoty „hledat sílu ve střídmosti“ a marně hledali přepych. Morálka a krásné zvyky, které byly v minulosti tak charakteristické pro Japonsko, byly náhle pryč. To nebylo vše. Na scénu nastoupila arogance a Japonci se začali na chudší národy dívat opovržlivě.

Staré století pomalu končilo a většina učenců měla přemýšlivou náladu. Pravý čas na hledání duše a na vyjádření vizí do budoucna. Právě v tomto duchu psal Kiyomiya Ryu (narozen 1928) novoroční poselství pro čtenáře časopisu Sekai to Nippon. Kiyomiya byl prezidentem společnosti Naigai News a měl bohaté zkušenosti s žurnalistikou. Zastával i post vedoucího moskevské kanceláře pro Jiti Tsushin, organizaci podobnou AP (Associated Press). Navštěvoval poměrně často Velkou Británii a USA a příležitostně reprezentoval svou zemi na mezinárodních konferencích. Napsal politické životopisy předsedy vlády Fukuda Takeo (1905-95) a Miyazawa Kiichi (1919-2007), stejně jako práce o historii války v Okinawě a vnitřní historii LPD.

LU, David John (ed.): Japan. A Documentary History. Vol. II. New York 1997, s. 601.


© Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci