Dvě hornice (1842)

Betty Harris, věk 37:

Vdala jsem se ve 23 letech a v dole jsem začala pracovat po svatbě. Tkala jsem od svých dvanácti let. Neumím ani číst, ani psát. Pracuji pro Andrewa Knowlese z Little Boltonu (Lancs) a dělám někdy sedm dní v týdnu, někdy méně. Jsem tahač a pracuji od šesti hodin od rána do šesti hodin do večera. Přestávku mám hodinu v poledne, kdy jím svůj oběd, k němuž mám chléb a máslo, nemám žádné pití. Mám dvě děti, ale ty jsou příliš mladé, aby pracovaly. Jako tahačka jsem pracovala i v těhotenském období. Znám ženu, která přišla domů, umyla se, ulehla do postele a porodila dítě. Za týden šla znovu do práce. Okolo pasu mám opasek a řetězy, které vedou mezi nohama, a chodím po rukou a nohou. Cesta je velmi prudká a musíme se proto držet lana a když tam není lano, tak čehokoliv, čeho je možné se chytnout. V dole je šest žen a okolo šesti chlapců. Práce, kterou vykonávám, je pro ženu velmi těžká. Tam, kde pracuji, je šachta značně vlhká, voda přetéká přes naše dřeváky, už jsem zažila, že byla až ke stehnům. Ze stropu hrozně kape voda. Mé oblečení je promočeno skrz naskrz po celý den. Nikdy v životě jsem nebyla nemocná, jen když jsem rodila.

Sestřenice ve dne hlídá mé děti. Jsem velmi unavena, když se večer dostanu domů, někdy usnu ještě dříve, než se stačím umýt. Nejsem tak silná, jak jsem bývala, nemůžu zastat svou práci tak jako dříve. […]

Opasek a řetěz jsou horší, když jsou ženy v jiném stavu. Můj chlap mě mnohokrát zbil, protože jsem nebyla připravená. Nebyla jsem na to na začátku zvyklá a on neměl velkou trpělivost.

Znala jsem hodně mužů, kteří bili své tahačky vozíků. Znala jsem muže, kteří si dovolovali na tyto ženy - některé z nich pak měly nemanželské děti.

Patience Kershaw, věk 17, Halifax:

Do šachty jdu v pět hodin ráno a vyjdu v pět hodin odpoledne. Nejdříve se nasnídám, mám ovesnou kaši a mléko, poté si vezmu svůj oběd, ke kterému mám koláč, a sním ho po cestě. Nikdy nepřestávám, neodpočívám, protože do té doby, než se dostanu domů, nemám nic jiného k jídlu. Doma mám brambory a maso, maso nemám každý den.

Two Women Miners. Great Britain, Parliamentary Papers, 1842, Vol. XV, s. 84 a Vol. XVII, s. 108. In: HALSALL, Paul (ed.): Internet Modern History Sourcebook.

http://www.fordham.edu/halsall/mod/1842womenminers.html