Bastila

Bastilla, ve středním věku nazývaly se takto pevné věže, vystavěné nejvíce vně měst k hájení jejich proti útokům nepřátelským. V novějším čase naznačuje se tímto jménem zvláště B. pařížská. K tomuto hradu položil základ král Karel V. r. 1364 za času války s Angličany; Karel VI. jej dal dostavěti r. 1383 skrze Aubriota […] Byl to podlouhlý čtverhran, záležící z 8 kulatých věží přes 70 střev. vysokých a spojených mezi sebou tlustými zděmi rovné výšky. Okolo hradu byl příkop 25 stř. hluboký a přes 30 stř. široký. V l. 1553-59 byly přistavěny zevnější hradby. Hrad tento byl klíčem města Paříže a proslul ve válkách s Angličany a později ve vnitřních bojích. Jindřich IV. dobyl B-y, r. 1589 měl v ní svou pokladnici. Za panování Ludvíka XIV. stala se B. zlopověstnou co státní vězení […] Na zač. čce 1789 roznesla se po Paříži pověst, že královské vojsko rozestavěné okolo města chystá se k útoku a že v B-e dělají se válečné přípravy. Pařížané ozbrojivše se dne 13. čce vzali následujícího dne hrad ten útokem, načež B. byla ze základu rozbořena. Náměstí B-ské připomíná místo, kde stála. (Riegrův slovník naučný, 1885)

[1]

Bastilla, ve středním věku naznačovány byly jménem b. (la bastille) ve Francii opevněné věže, vystavěné před hradbami nějakého města a sloužící buďto k obraně nebo také k obléhání jeho […] Město Paříž mělo na zač. XIV. stol. na východní straně před branou Sv.- Antonínskou dvě takové věže na obou stranách cesty vedoucí do města. Hugo Aubriot, představený města Paříže […], r. 1367 za panování krále Karla V. dal vystavěti k těmto dvěma věžím […] ještě dvě věže a spojil všechny čtyři věže silnou hradbou tak, že tvořily pevný hrad […] Zároveň udělal Aubriot plán k dalšímu rozšíření toho hradu ještě čtyřmi věžemi […] Tento pevný hrad sestávající z 8 kulatých věží, spojených mezi sebou mohutnými zdmi ve výši samých věží byl později ještě obehnán zevnější hradbou a hlubokým příkopem… B. až do XVII. stol. byla výhradně citadelou pařížskou, na jejížto dobytí vždy záviselo dobytí a opanování hlavního města […] Teprve za panování Ludvíka XIV. […] když neobmezená moc královská mohla slaviti své vítězství nad pokořenou šlechtou, b. stala se pravidelným státním vězením. Státních vězení s docela stejným účelem […] bylo sice několik […] avšak žádné z nich nedodělalo se tak světové pověsti jako pařížská b. […] za doby Ludvíka XIV. guvernérem b. musil býti osvědčený žalářník. Tato doba, kde b. byla tajuplným žalářem všech obětí osobní žášti a neobmezené libovůle všemohoucích ministrů, dvořenínů a milostnic králových, ta doba prodajných zatykačů […], které ten onen mohl dostati za hotové peníze s podpisem ministra, a na který pak sám si napsal jméno osoby, která se měla zatknout na čas neurčitý, třeba doživotně; tato doba se ukončila nastoupením dobrotivého a spravedlivého krále Ludvíka XVI. r. 1774, tedy plných 25 let před začátkem Velké franc. revoluce. Za jeho panování pozbyla tedy pařížská b. úplně svého dřívějšího rázu i významu a také dřívější pověsti. […] černý tento hrad přestal býti […] předmětem strachu a hrůzy. Události r. 1789 přispěly k tomu, že b. až podnes požívá světové pověsti. Dne 14. července r. 1789 b. byla dobyta lidem pařížským. Toto dobytí slaví nynější republika francouzská jako národní svátek a pravý začátek Velké revoluce. Vlastně tak zvané „dobytí b-lly“ nebylo skutkem hrdinským; neboť tehdejší velitel de Launay vzdal po krátkém odporu pevnost lidu pařížskému za svobodný odchod posádky, byl však zákeřnickým způsobem zavražděn podobně jako několik důstojníků a mužů posádky, načež následovalo povraždění několika vynikajících osob, čímž hned na počátku nadějeplné hnutí svobodomyslné nabylo rázu krvelačného terorismu. B. byla hned r. 1789 úplně zbořena […] Důkazem, že b. r. 1789 již neměla významu politického, jest počet 7 vězňů […] z této pevnosti lidem osvobozených, z nichž to ani jeden tam nebyl zavřen pro přestupek politický. Rozsáhlý archiv b-lly byl hned po dobytí a v dnech následujících lidem vydrancován, na všechny strany roznášen a částečně také zničen. Mnoho spisů bylo pak přece obezřetností tehdejší prozatímní správy městské zachráněno a v radnici pařížské uloženo […] Nynější náměstí Bastilleské […] připomíná v Paříži místo, kde stávala kdysi b. Po roce 1830 na tomto náměstí postaven byl bronzový sloup, 40 m vysoký, na jejímž vrcholu stkví se pozlacený genius svobody. […] (Ottův slovník naučný, 1890)

[2]

Bastille (čti francouzky bastyj), neb bastilla, původně ve Francii název každého zámku baštami obehnaného, pak hlavně opevněné trestnice státní se strašnými žaláři podzemními u brány St. Antoine v Paříži zřízená 1369 králem Karlem V., kam vrháni hlavně vězňové političtí, bojovníci proti tyranství králů; v první francouzské revoluci 14. července 1789 od vzbouřeného lidu útokem vzata a zbořena. Její velitel de Launay při tom zabit. (Velký lidový slovník naučný, 1907)

[3]

Bastilla […] pův. tvrz v Paříži ze XIV. stol.; brzy po svém zbudování stát. vězení frc., kde vězněn Bassompierre, Voltaire aj. Pokládána za symbol král. absolutismu, byla rozbořena pařížským lidem 14. čce. 1789 na počátku Velké frc. revoluce; tento den se pak stal od r. 1870 frc. nár. svátkem. (Masarykův slovník naučný, 1925)

[4]

Bastille […] pevnost postavená v Paříži u brány sv. Antonína […] Brzy se stala státním vězením a mj. hostila tyto vězně: Jacquesa d’Armagnac, Bassompierra, Bouqueta, Muže se železnou maskou, markýzu de Brinvilliers, vévodu Orleánského, Voltaira, Lally-Tollendala, Latuda aj. Jakožto symbol královské absolutní moci a zlovolného režimu byla 14. července 1789 vzata útokem a zničena pařížským lidem. Francie si 14. červenec, výroční den dobytí Bastilly, vybrala za svůj státní svátek. (Nouveau Petit Larousse illustré, 1929)

[5]

Bastille […] původně výraz pro opevněné věže a zámky ve Francii, později jméno pařížského hradu u brány sv. Antonína vybudovaného za vlády Karla V. a Karla VI. v letech 1369-82 […] Za časů absolutismu se B. dostalo politického významu jako státního vězení. Jednoduchý královský příkaz ve formě Lettres de chachet stačil k zadržení na libovolně dlouhou dobu. Podivná vyprávění, která se o ní vedla, jsou co do významu zveličována. B. po vypuknutí revoluce 14. července 1789 dobyly ozbrojené lidové zástupy, kterým pod velením guvernéra de Launaye čelilo pouze 32 Švýcarů a 82 invalidů; ačkoliv pevnost kapitulovala, byl Launay a jeho muži zavražděni. Následující den byla B. zničena, přičemž zmizela velká část jejích soudních akt […] Na místě Bastillského náměstí se nyní tyčí sloup, který tu byl na památku výročí revoluce postaven roku 1840. […] (Der Grosse Brockhaus, 1929)

[6]

Bastille […] opevněný zámek s věžemi postavený mezi lety 1370-83 v Paříži, který později sloužil jako státní vězení a v roce 1789 (14. července) byl lidem srovnán se zemí. (Beckmanns Neuse Welt-Lexikon mit Welt-Atlas, 1940)

[7]

Bastille, původně název pro opevněnou stavbu tvořící součást obranného či útočného systému. Název, který se vyvinul od starofrancouzského bastir, stavět, byl v užším slova smyslu používán pro některé klíčové body starého opevnění Paříže […] Nicméně velmi záhy byla Bastilla používána jako státní vězení a stále více byla spíše vězením než pevností. Podle lidové tradice prvním vězněm, který skončil mezi jejím zdmi, byl její samotný tvůrce, Hugo Aubriot […] Nejčastěji byla Bastila používána k věznění těch, kteří kritizovali vládu nebo byli zrovna v nemilosti. Proto byla tak nenáviděna a i to zapříčinilo její obsazení revolučními silami 14. července 1789, tento den byl brán jako symbolický pád despotismu […] Až do odsouzení byl vězeň pod ochranou krále a vyjma mimořádně významných vězňů, kteří byli drženi v naprosté izolaci, vězeň požíval i jistého stupně pohodlí a svobody. Měl pod dohledem povolené návštěvy; byly povolené hry a nejméně jednou za čas bylo možné se projít na otevřeném nádvoří uvnitř pevnosti. Strava byla vydatná a dobrá, alespoň pro vyšší vrstvu uvězněných. Jakmile byl uvězněný odsouzen, jeho jméno bylo zapsáno do registru „spáchání trestného činu“ a následně byl vězeň vydán všanc četným nesnázím a často také barbarským praktikám, které nicméně byly spíše záležitostí kriminální justice jako celku než jen specialitou Bastilly. […] (Encyclopaedia Britannica, 1946)

[8]

Bastille […] opevnění nebo opevněná stavba. Ačkoliv byl výraz používán pro označení různých částí starého opevnění Paříže, především se používal v souvislosti s oblastí u brány sv. Antonína […] časem se z Bastilly stalo místo pro držení státních vězňů, zadržovaných často na základě bezdůvodného obvinění dvorními prospěcháři a Bastilly postupně přešla ve známost spíše jako vězení než jako pevnost. Tato pověst dosáhla vrcholu v průběhu Francouzské revoluce, kdy se stala symbolem despocie. 14. července 1789 byla pevnost zbořena revolučními silami, které ji dobyly a osvobodily vězně. Pád Bastilly byl od té doby oslavován jako datum zrození francouzské občanské nezávislosti a byl každoročně oslavován. Pevnost sama byla na příkaz nového vedení zničena. Na jejím místě stojí bronzový votivní sloup, Červencový sloup, věnovaný francouzským vlastencům. (Collier’s Encyclopedia, 1960)

[9]

Bastila […] opevněná věž před branami měst ve Francii. V Paříži Bastila od 14. stol před branou sv. Antonína; stát. vězení, symbol absolutismu. Ve franc. burž. revoluci jí dobyl lid 14. července 1789 - počátek revoluce (franc. stát. svátek). (Příruční slovní naučný, 1962)

[10]

Bastille […] pevnost postavená v Paříži u brány sv. Antonína […] Mj. vojenská citadela, která se brzy stala státním vězením, mezi slavné vězně, kteří tu pobývali, patří Jacques d’Armagnac, Bernard Palisty, Bassompierre, Fouquet, Muž se železnou maskou, markýza de Brinvilliers, vévoda Orleánský, Voltaire, Lally-Tollendal, Latude aj. Jelikož se stala symbolem královského absolutismu, pařížský lid vzal 14. července 1789 Bastillu útokem a následně ji zničil. 14. červenec byl v roce 1880 vybrán za francouzský národní svátek. (Nouveau Petit Larousse, 1970)

[11]

Bastila […] opevněný zámek v Paříži, státní vězení. Její dobytí 14. 7. 1789 bylo zač. Fr. burž. rev. 18. st.; ještě téhož roku byla B. úplně rozbořena. Den dobytí B. je fr. státním svátkem. (Ilustrovaný encyklopedický slovník, 1980)

[12]

Bastile, středověká pevnost na východním okraji Paříže, která se v 17. a 18. století stala francouzským státním vězením a místem zadržování různých důležitých osob vězněných za rozličné delikty. Bastila, kterou vzal útokem ozbrojený dav Pařížanů v prvních dnech Francouzské revoluce, byla symbolem bourbonské despocie a zaujala důležité místo ve francouzské revoluční ideologii […] Tato dramatická akce začala symbolizovat konec starého režimu. V důsledku toho byla Bastila zničena na rozkaz revoluční vlády. Den pádu Bastilly, každoročně oslavovaný 14. července, byl v roce 1880 vybrán za francouzský národní svátek. Ten je oslavován různými přehlídkami, proslovy, ohňostroji a také doprovázen provoláváním hesel „Vive le 14 juillet!" [Ať žije 14. červenec!] a „A bas la Bastille!" [Pryč s Bastillou!]. (The New Encyclopaedia Britannica, 1991)

[13]

Bastille […] ve středověku díl opevnění předsunutého před hlavní linií nebo tvořící s ní jednolitý celek. Šířeji opevněný hrad. Bastila: opevněný hrad, který se nacházel na místě současného náměstí Bastilly v Paříži., byl postaven na obranu města Karlem V., za Richelieua se stal státním vězením, byl dobyt lidem (14. července 1789) a zničen následujícího roku. Metaforicky symbol zvůle moci. (Dictionnaire Hachette Encyclopedique illustré, 1997)

[14]

Bastila, součást středověkého opevnění Paříže; vybudovaná ve 14. století. Za Ludvíka XIV. se stala státním vězením. Jeho dobytí 14. července 1789 a následné zboření znamenalo počátek Velké francouzské revoluce. Tento den je státním svátkem Francie. (Diderot. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích, 1999)

[15]

Bastila […] pův. termín pro fr. zámky opevněné věžemi a baštami, později střv. pevnost vystavěná 1369-83 u brány Saint-Antoine v Paříži, která bylo považována za stát. vězení. Byla symbolem absolutistické zvůle, 14. 7. 1789 byla dobyta Pařížany a později zbořena. Její dobytí bylo signálem k Velké fr. revoluci. (Universum. Všeobecná encyklopedie, 2000)

[16]

[1] Riegrův slovník naučný. Díl 1, Praha 1885, s. 524.

[2] Ottův slovní naučný. Díl 3, Praha 1890, s. 455-456.

[3] Velký lidový slovník naučný. Praha 1907, s. 496.

[4] Masarykův slovník naučný. Díl1, Praha 1925, s. 413.

[5] Nouveau Petit Larousse illustré. Paris 1929, s. 1215.

[6] Der Grosse Brockhaus. Band 2, Leipzig 1929, s. 362.

[7] Beckmanns Neues Welt-Lexikon mit Welt-Atlas. Wien 1940, s. 327.

[8] Encyclopaedia Britannica. Volume 3, Chicago 1946, s. 193-194.

[9] Collier’s Encyclopedia. Volume 3, New York - Toronto 1960, 117-119.

[10] Příruční slovník naučný. Díl 1, Praha 1962, s. 180.

[11] Nouveau Petit Larousse. Paris 1970, s. 1164-1165.

[12] Ilustrovaný encyklopedický slovník. Díl 1, Praha 1980, s. 185.

[13] The New Encyclopaedia Britannica. Volume 1, Micropaedia Ready Reference, 15th Edition, Chicago 1991, s. 951.

[14] Dictionnaire Hachette Encyclopedique illustré. Paris 1997, s. 174.

[15] Diderot. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 1, Praha 1999, s. 334.

[16] Universum. Všeobecná encyklopedie. Díl 1, Praha 2000, s. 452.