Rammohun Roy: Projednávání satí (Indie 1820)

Advokát:

Na straně 18, řádek 18 nacházím skutečný důvod našeho strachu přesvědčovat vdovy, aby následovaly své muže a nechaly se svázané upálit. Tyto ženy jsou ve své podstatě chápany jako méněcenné, bez pevného odhodlání, nehodné důvěry, podléhající vášni a postrádající řádného vzdělání. Není jim podle zásad Sastry [starověkého učení] dovoleno znovu uzavřít po smrti manžela sňatek, a proto rázem ztrácejí naději na všechny pozemské radosti. Takže je jasné, že smrt těchto nešťastných vdov je vhodnější než život. Jestliže žijí čistě asketickým životem, jak je předepsáno Sastrou, je zřejmé, jak velký problém vdovy čeká. Proto pokud žena nepodstoupí upálení (Concremation), je pravděpodobné, že se může provinit tím, že zostudí své příbuzné - a to jak z matčiny, tak i z otcovy strany - a i ty, kteří mohou být nějak spojeni s jejím manželem. Za těchto okolností ženy připravujeme od raného věku na možnost upálení. Slibujeme jim, jak si budou užívat v ráji ve společnosti svých mužů, jak budou blažení jejich příbuzní. […] Kvůli tomu si mnoho z nich přeje připojit se k manželovi po jeho smrti. Abychom však předešli pokusu o únik ze sálajících plamenů, přivážeme je nejdříve ke kůlu.

Oponent:

Důvod, který jste nyní uvedl pro upalování vdov zaživa, je opravdu skutečným motivem, kterého jsme si všichni dobře vědomi. Ale chyby, které přisuzujete ženám, se nenacházejí v jejich těle od přírody; bylo by proto značně trestuhodné odsoudit toto pohlaví ke smrti jen z opatrnosti. Tím, že jste připsal ženám nejrůznější nepatřičné chování, jste vskutku úspěšně přesvědčil hindskou společnosti, aby se na ně dívala opovržlivě, jako na odporná a darebná stvoření, a proto jsou vystavovány neustálému utrpení. Nabízím proto několik připomínek na toto téma. Ženy jsou všeobecně mužům podřízené fyzicky i duševně. Proto jim tedy mužská část společnosti, využívající jejich fyzickou slabost, upírá ty skvělé vlastnosti, kterými jsou obdařeny od přírody, a poté má sklon říkat, že ženy jsou od přírody neschopné osvojit si tyto vlastnosti. Pokud však tento problém zvážíme, snadno se můžeme ujistit, zda jsou vaše obvinění v souladu se spravedlností, nebo ne. Co se týče tvrzení o jejich podřízenosti: kdy jste jim vůbec poskytli spravedlivou příležitost předvést jejich schopnosti? Jak je potom můžete obviňovat z toho, že chtějí porozumění? Jestli člověk nemůže zvládnout lekci o znalostech a moudrosti, pochopit nebo uchovat si to, co se naučil, můžeme jej považovat za neschopného; ale když ženám bráníte, aby se vzdělávaly a osvojovaly si znalosti, nemůžete se proto spravedlivě vyjadřovat k jejich podřízenosti. Na druhou stranu Lilavati a Bhanumati, manželka knížete Karnata a manželka knížete Kalidase, jsou oslavovány pro svou dokonalou znalost učení Sastry; navíc v Vrihadaranyaské upanišádě Yajurské védy je jasně stanoveno, že Yajnavalkya poskytl božské vědění toho nejvznešenějšího charakteru své manželce Maitreyi, která byla schopná tomu porozumět a zcela dosáhnout patřičných znalostí!

Jedním z fascinujících aspektů veřejné diskuse o obřadu satí v roce 1820 byla role, jakou v ní hráli indičtí spisovatelé. Vůdčím indickým oponentem satí byl Rammohun Roy (1772-1833), učený bengálský brahman, který psal hojně o církevních tématech. Ovládal plynně přinejmenším deset jazyků, včetně angličtiny, pravděpodobně byl na začátku 19. století jedním z lidí s nejširším vzděláním. Ve dvou vlivných pamfletech o satí, které byly publikovány jak v bengálštině, tak v angličtině v roce 1818 a 1820, postavil Roy debatu mezi zastánce upalování vdov (Advokáta) a jeho Oponenta. Vybraný text je závěrem druhého pamfletu.

STEARNS, Peter N. - GOSH, Stephen S. - GRIESHABER, Erwin P. (eds.): Documents in World History. The Modern Centuries: From 1500 to the Present. Vol. II. Longman 2003, s. 174-175.