Uchimura Kanzo: Japonsko a křesťanství (1903)

Japonsko dnes čelí velkému problému, jenž nepramení z nedostatku bohatství nebo z nedostatku odborného vzdělání. Není to v rozvráceném stavu našeho zákonodárství, ani v zaostalosti našeho zemědělství, obchodu nebo průmyslu. Problém je mnohem hlubší a podstatnější. Právě kvůli tomuto problému naše společnost vykazuje takový podivný stav věcí. Většina Japonců se tento problém nepokouší prozkoumat do hloubky, ale místo toho naříká nad nedostatkem kapitálu, truchlí nad úpadkem morálky a projevuje hněv nad mravní zkažeností a korupcí politiků a pedagogů. To vše je důvodem k lítosti.

Jaký je ten velký problém, ne, ten největší problém, který dnes stojí před Japonskem? Mohu mluvit otevřeně? Faktem je, že Japonci převzali civilizaci založenou na křesťanství bez přijetí křesťanství. Toto je podstatou všech našich dnešních problémů. Právě kvůli této anomálii existuje mnoho problémů - těžko je spočítat -, které nás dnes obtěžují.

Západní civilizace je civilizací, jež má svůj původ v křesťanství. […] Jinými slovy, nikdo nemůže porozumět této civilizaci bez studia křesťanství. Japonci převzali křesťanskou civilizaci, ale odmítli přijmout křesťanství, které je jejím základem, původem a duchem a životodárcem. Je to skoro jako by muž, který obdržel dar od jiného muže, nepoděkoval za tento dar, protože si nepřál zjistit totožnost dárce. Japonci sebe staví do neetické a nevděčné pozice. Není divu, že se nyní nacházejí v problémech, které neznají žádné meze.

Uvedu příklady. Mnoho Japonců cítí, že současné umění a věda nejsou produktem křesťanství, ale vyvinuly se navzdory odporu ke křesťanství. Je to logicky podporováno těmi, kteří nerozumějí západní historii. Nebudu mluvit o skutečnosti, že mnozí vědci byli také zbožní křesťané. […]

Uchimura Kanzo (1861-1930) patřil v Japonsku k předním křesťanským myslitelům, byl synem samuraje. Během studií konvertoval ke křesťanství, které ho přitahovalo pro čistotu víry a mravní nauku. Nicméně poté, co byl svědkem křesťanství v praxi se všemi jeho nedostatky, se snažil o návrat k prvotnímu křesťanství. Byl však nařčen ze sektářských praktik. Cizí misionáři podle něho chybovali v tom, že trvali na přijetí církevních doktrín, které byly protikladem konceptu „Jeden Pán, jedna víra, jeden křest“. A tak toto hnutí převzalo charakteristické rysy očištění víry a dalo základ novému japonskému křesťanství. Neschopnost přijmout křesťanství, ve kterém měla západní civilizace hluboké kořeny, byla podle Uchimury japonská anomálie. Pro něj bylo nemožné zachovat východní náboženství jako základ civilizace a zároveň přijmout povrchním způsobem západní civilizaci. V zájmu dvou J, tzn. Ježíše a Japonska, žádal své krajany, aby přijali křesťanství.

LU, David John (ed.): Japan. A Documentary History. Vol. II, New York 1997, s. 361.