Susan B. Anthony: Je žena člověk? (1872)

Přátelé a spoluobčané, stojím tu před vámi dnes večer kvůli obvinění z údajného zločinu: volila jsem v posledních prezidentských volbách, aniž bych měla ze zákona právo volit. Tento večer bude mým úkolem dokázat vám, že jsem se tímto hlasováním nejenže nedopustila žádného trestného činu, ale místo toho jsem jednoduše uplatnila svá občanská práva zaručovaná mně a všem občanům Spojených států ústavou, žádný stát je nikomu nemůže upírat.

V úvodu federální ústavy se říká:

„My, lidé Spojených států, za účelem vytvoření dokonalejší unie ustanovujeme spravedlnost, zaručujeme vnitřní klid, poskytujeme veřejnou ochranu, podporujeme všeobecný blahobyt a zabezpečujeme sobě a svým potomkům dary svobody, ustanovujeme a zavádíme tuto ústavu pro Spojené státy americké.“

Byli jsme to my, lidé, ne vy, bílí mužští občané, nebo vy mužští občané, ale byli jsme to my, všichni lidé, kteří vytvořili Unii. A vytvořili jsme ji ne proto, abychom poskytli dary svobody, ale abychom je zabezpečili ne jen polovině z nás a polovině našich potomků, ale všem lidem - ženám stejně jako mužům. A je to naprostý výsměch mluvit s ženami o jejich potěšení z darů svobody, zatímco je jim odepřeno použít toho jediného prostředku, jak si je získat, a to volební právo poskytované touto demokraticko-republikánskou vládou.

Pokud by jakýkoliv stát chtěl dělat z pohlaví výsadu, což musí vést k odnětí volebního práva jedné celé polovině lidí, schválí zákon o ztrátě občanských práv nebo ex post facto zákon, poruší tím tak nejvyšší zákon země. A tímto jsou dary svobody ženám a ženským potomkům navždy odepřeny. Tato vláda pro ně není demokratická. Není to republika. Je to odporná aristokracie, odporná vláda pohlaví, nejodpornější aristokracie, která byla kdy na zemi zřízena. Je to vláda bohatých, kde ti bohatí vládnou těm chudým. Vláda rasy, kde Anglosasové vládnou Afričanům, by mohla přetrvat, ale ne vláda pohlaví, která dělá z otců, bratrů, manželů, synů vládce nad matkou a sestrami, manželkou a dcerami každé domácnosti - která ustanovuje všechny muže za vládce, všechny ženy za poddané, přináší neshody, spory a vzpoury v každém domově v zemi.

Webster, Worcester a Bouvier, ti všichni definují občana jako člověka, který je oprávněn ve Spojených státech volit a zastávat úřad.

Jediná otázka, která má být nyní vyřešena je: Je žena občanem? A sotva uvěřím jakémukoliv z našich oponentů, který bude mít tu drzost říct, že není. Být člověkem potom znamená, že ženy mají občanská práva. A žádný stát nemá právo vytvořit žádný zákon nebo prosazovat nějaký starý zákon, který bude omezovat jejich výsady a imunitu. Z toho důvodu je dnes každá diskriminace vůči ženám v ústavě a zákonech neplatná, stejně jako ta vůči černochům.

Susan B. Anthony (1820-1906) - nejaktivnější americká sufražetka 19. století, navštěvovala Seneca Falls shromáždění. S Elizabeth Stantonovou, se kterou ji spojovalo celoživotní přátelství, se seznámila teprve v roce 1850. Po skončení občanské války se obě účastnily kampaně za volební práva žen. Společně se Stantonovou založily v roce 1860 Národní společnost za volební práva žen. Anthony vydávala časopis Revolution požadující ženské hlasovací právo, rovnoprávné vzdělání a stejná práva v zaměstnání. V roce 1863 vedla pochod žen do volebních místností během prezidentských voleb, za tento „zločin“ měla zaplatit stodolarovou pokutu, ale odmítla. Svůj čin obhajovala v tomto projevu.

MacARTHUR, Brian (ed.): The Penguin Book of Historic Speeches. London 1995, s. 440-441.