My, podepsaní, jsme ustanoveni jako Revoluční junta, abychom dosáhli splnění slibů, které jsme obdrželi revolucí z 29. prosince 1910. Prohlašujeme před civilizovaným světem, který nás soudí, a proklamujeme k národu, ke kterému náležíme a který milujeme, zásady, jež jsme formulovali, abychom ukončili tyranii. […]
1. […] Prezident republiky, seňor Don Francisco I. Madero, učinil z platného volebního práva krvavou frašku tím, že vstoupil do neblaze proslulého spojenectví s centificios, haciendos, s feudály a tyranskými caciques, s nepřáteli revoluce, aby ukoval řetězy nového diktátorství ještě hroznějšího a příšernějšího než za Porfiria Díaze […]: Kvůli těmto důvodům prohlašujeme, že výše uvedený Francisco I. Madero je nepřijatelný k uskutečnění slibů revoluce, jíž byl autorem […], neboť zradil principy a zesměšnil důvěru lidí […] a od dnešního dne pokračujeme v revoluci, kterou započal, až do doby než svrhneme existující diktátorství. […]
5. Revoluční junta vlády morálky nebude řídit obyčejné věci do té doby, než budou zdolány diktátorské elementy Porfiria Díaze a Francisca Madery. Země je unavená ze špatných mužů a vlastizrádců, kteří dávají sliby jako osvoboditelé, ale když se dostanou k moci, tak své sliby rychle zapomínají. […]
6. Prohlašujeme jako dodatečnou část plánu, kterého se dovoláváme, že pozemky, lesy a vodní plochy uzurpované haciendos, cientificos nebo caciques z důvodu tyranie a zkorumpované justice patří od nynějška těm městům a občanům, kteří mají odpovídající vlastnické nároky na tyto majetky, o které byli oloupeni mylnou důvěrou v naše utiskovatele. Mají si ponechat vlastnictví výše uvedených majetků za všech podmínek. Uzurpátoři, jenž se domnívají, že mají právo na výše uvedené pozemky, můžou přednést své požadavky před speciálním tribunálem, který bude vytvořen po triumfu revoluce.
7. Od té doby nezměrná většina mexických občanů nevlastní nic než půdu, na které žijí, trpí hrůzami bídné existence bez příležitosti k zlepšení svých sociálních podmínek - bez zasvěcení do průmyslu či zemědělství, neboť několik osob má monopol na pozemky, lesy a vodní plochy. Kvůli těmto důvodům mají být vyvlastněny velké pozemky s odškodněním pro vlastníky ve výši jedné třetiny, aby tak občané Mexika mohli získat osady, města a ornou půdu. Tak bude nedostatek prosperity a blaha všech obyvatel Mexika zmírněn.
SHERMAN, Dennis (ed.): World Civilizations. Sources, Images, and Interpretations. Vol. II, McGraw-Hill 1998, s. 158-159.