Hunanská společnost proti svazování nohou: pravidla a nařízení pro manželství

1. Účelem vytvoření této společnosti je poskytnout členům příležitost, aby mohli dětem sjednat sňatek. A dívky, které si nesvazují nohy, se tak nestaly společenskými vyvrheli. Z tohoto důvodu členové společnosti musí zaregistrovat jména a věk všech svých dětí a tato informace bude dostupná všem členům při výběru partnera pro jejich děti.

2. Každý člen je oprávněn vybírat mezi registrovanými dětmi. Nicméně sňatky s nečleny rodiny jsou dovoleny, pokud si mladé dámy nesvazují nohy.

3. Při výběru partnera pro své děti musí vzít členové na vědomí soulad věku a generace. Žádný sňatek nemůže být uzavřen, pokud obě rodiny nesouhlasí. Žádnému členovi není dovoleno nutit, zastrašovat nebo používat jiné formy nežádoucího přesvědčování při sjednávání sňatku.

4. Jelikož členové společnosti pocházejí ze všech oblastí provincie Hunan, sňatky mohou být sjednávány mezi rodinami, které žijí daleko od sebe. Společnost podporuje otce s odhodláním provdat dcery do dalekých oblastí.

5. Zprostředkovatel sňatku se může angažovat při přípravě manželské smlouvy. Při výměně darů se mohou dodržovat místní zvyky a rituály. Společnost navrhuje, aby byla zachovávána skromnost a jednoduchost bez ohledu na to, jak jsou jednotliví členové bohatí. Dále se rodině nevěsty nedovoluje požadovat svatební dary od ženichovy rodiny.

6. Při přípravě nevěstina věna společnost taktéž doporučuje skromnost. Rodina ženicha by si měla všímat všech projevů zdvořilosti a neměla by vyjadřovat zklamání z věna špatným zacházením s nevěstou.

7. Obřad sňatku by měl být zrušen, neboť starobylé rituály jsou již v dnešní době nevhodné. Avšak členům je dovoleno vykonávat běžně přijaté rituály a obřady dynastie Qin, protože někdy musíme účelově dělat to, co dělají ostatní. Společnost však doporučuje, aby byli členové vedeni ke skromnosti.

8. Šaty, které nosí dcery členů, by měly odpovídat přijatému stylu. Jejich obuv by se měla přizpůsobit stylu obuvi jejich bratrů. Neměly by existovat žádné výjimky, neboť jiný styl obuvi může být šokující a urážlivý pro ostatní členy společnosti, mohl by také poškodit šance dívky na sňatek.

9. Pokud rodiny chtějí vychovávat úctyhodné dcery, pak musí podporovat ženské vzdělávání. Jestli muž chce mít úctyhodnou manželku, pak musí finančně podporovat ženské vzdělávání (například darovat peníze na výstavbu škol pro ženy). Budeme-li podporovat dcery ostatních, pomůžeme tím i svému vlastnímu manželství, neboť pouze pomocí vzdělání žen dosáhneme pevného a trvalého manželství.

10. Pravidla zmíněná nahoře byla psaná v jednoduchém a srozumitelném stylu, aby jim každý rozuměl. Pokud někdo cítí, že se nemůže řídit žádným z nich, neměl by do naší společnosti vůbec vstupovat. Dále naléhavě upozorňujeme všechny žadatele, aby pozorně prostudovali tato pravidla, aby se tak vyhnuli budoucímu zklamání.

LU, David John (ed.): Japan. A Documentary History. Vol. II, New York 1997, s. 342.