Čl. 1. Suezský průplav bude provždy volný a otevřený v době války i v době míru pro všechna obchodní plavidla i válečné lodě bez rozdílu vlajky. Vzhledem k tomu se vysoké smluvní strany rozhodly žádným způsobem nenarušovat svobodu využívání kanálu jak v době války, tak v době míru. […]
Čl. 4. Protože ve smyslu článku 1 této smlouvy má být námořní průplav v době války otevřen pro svobodný průjezd válečným lodím bojujících států, shodly se vysoké smluvní strany v rozhodnutí, že žádná válečná práva, žádná nepřátelská opatření nebo prostředky mající za cíl omezovat svobodnou plavbu nesmějí být používány v průplavu ani v přístavech otvírajících k němu přístup, ani v okruhu třech námořních mil od těch přístavů, i kdyby dokonce Otomanské císařství bylo jednou z válčících mocností. […]
Válečné lodě bojujících států budou mít v průplavu a jeho přístavech volnost zásobovat se potravinami nebo palivem pouze v nezbytných mezích. Průjezd těchto plavidel průplavem bude probíhat v nejkratším čase ve shodě se závaznými předpisy a bez zdržení, ledaže by bylo odůvodněno nezbytnostmi provozu. Jejich pobyt v Port Saidu a na rejdě Suezu nesmí překročit 24 hodin nuceného setrvání. V podobném případě budou povinna odplout co možná nejdříve. Doba 24 hodin musí uplynout vždy mezi odjezdem válečné lodi válčícího státu z přístavu a stejné lodi státu nepřátelského. […]
Čl. 5. V době války nebudou bojující mocnosti v průplavu a v jeho přístavech vykládat ani nakládat vojsko, munici ani válečnou výzbroj. Avšak v případě nenadálé překážky v průplavu bude možné vyloďovat nebo naloďovat vojsko ve vstupních přístavech průplavu, ovšem jen ve skupinách po 1 000 lidech s přiměřenou válečnou výzbrojí. […]
Teksty źródłowe do nauki historii w szkole. Warszawa 1960, č. 40, s. 27-28. In: SKOUPÝ, Arnošt: Texty k obecným dějinám novověku II (1871-1918). Olomouc 1992, s. 68-69.
© Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci