The Economist: Liberalismus: pokrok a optimismus (1851)

O ekonomech se říká, že jsou svou přirozeností a povoláním chladní, racionální a neschopni nadšení. Doufáme, že v tomto ohledu nebudeme indiskrétní, když přiznáme, že považujeme za štěstí a privilegium, že jsme vsadili na tuto kartu v prvních padesáti letech tohoto století. [...] Velký skok kupředu ve všech složkách materiálního blahobytu, takový, jaký si nikdy nepředstavovala ani vědecká vize, ani poetická fantazie. Není to zveličení, když řekneme, že nás doba uplynulých padesáti let - v bohatství, ve stylu života, v objevech vědy a jejich aplikacích na komfort, ve zdraví, v bezpečnosti a schopnostech lidí, ve veřejné a soukromé morálce, v šíření (pokud rovnou ne ve zlepšení) znalostí, ve smyslu sociální charity a spravedlnosti, v náboženské svobodě a v politické obratnosti - posunula kupředu rychleji a dále než jakákoliv jiná polovina století v moderní době. [...] V mnoha z vyjmenovaných oblastech došlo k pokroku rychlejšímu a více udivujícímu než ve všech stoletích předcházejících. Co se týče civilizované Evropy, je v mnohých rozhodujících bodech rozdíl mezi 18. a 19. stoletím větší než mezi 1. a 18. stoletím.

Odvolejme se na některá z výjimečných zlepšení, jež přinesla právě uplynulá polovina století - jako petatřicetiletý mír (pokud jde o morálku); filantropické a správné přesvědčení, že blaho většiny, ne jedné nebo dvou tříd, je vlastním předmětem sociální péče; směřování lidstva, jehož smýšlení dospělo ke zrušení otroctví; zlepšení trestních systémů a pochyby, které pocházely z jejich užitku; pokroky v církevní toleranci a vzájemné snášenlivosti; použití páry v lokomotivách na vodě a na souši a následné rozšíření spojení po celém světě (pokud jde o fyziku); vynález a obecné zavedení páry; užívání železnic a elektrických telegrafů. Rozšířené užívání strojů ve všech oblastech života téměř odstranilo velice tvrdou, škodlivou tělesnou práci. I v zemědělství byly udělány velké pokroky, ačkoliv jsou pracující rychle postihováni revmatismem a následkem bídy a nadměrné práce předčasně stárnou. Když si připomeneme několik událostí tohoto druhu, přesvědčíme se, že právě uběhlá polovina století je plnější zázraků, než kdy bylo zaznamenáno.

The Economist (London). Vol. IX, 4. 1. 1851, s. 5 a 18. 1. 1851, s. 57. In: SHERMAN, Dennis a kol.: Western Civilization. Sources, Images, and Interpretations. Vol. II, since 1660. New York 1983, s. 145-146.


© Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci