Prohlášení nezávislosti Spojených států amerických (4. 7. 1776)

Když v průběhu lidských událostí nastane některému národu nutnost zrušit politické svazky, které jej poutají s národem jiným, a zaujmout mezi mocnostmi světa své vlastní a rovné místo, k němuž jej opravňují zákony přírody a jejího boha, vyžaduje si náležitá úcta k mínění světa, aby takový národ vyhlásil důvody, jež jej k odtržení vedou. Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustavují mezi lidmi vlády, odvozující svoji oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou. Že kdykoliv počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo ji změnit nebo zrušit a ustavit vládu novou, která by byla založena na takových zásadách a měla svoji pravomoc upravenu takovým způsobem, jak uzná lid za nejvhodnější pro zajištění své bezpečnosti a svého štěstí. […]

Takové bylo trpělivé strádání těchto osad, taková je i nyní nutnost, jež je dohání k tomu, aby změnily své dřívější vládní zřízení. Vláda nynějšího krále Velké Británie je vládou opakovaných křivd a skutků bezpráví, jednoznačně směřujících k zavedení naprostého násilí nad těmito státy. Na důkaz toho nechť jsou nezaujatému světu předložena fakta.

Odmítal schválit nejprospěšnější a nejnutnější zákony pro veřejné blaho.

Zakázal svým guvernérům schvalovat bezprostředně a naléhavě důležité zákony, leč že by nevstoupily v platnost, dokud je neschválí on; a když pak byly zadrženy v platnosti, naprosto jim opominul věnovat pozornost.

Odmítl schválit zákony k prospěchu obyvatel velkých území, leč že by se zřekli práva na zastoupení v zákonodárném sboru, práva to pro ně neocenitelného a hrůzu snad nahánějícího jedině tyranům.

Svolával zákonodárná shromáždění na neobvyklá a nevyhovující místa, vzdálená jejich archivů, jen aby je tak únavou z všelikých obtíží přinutil k přijetí svých opatření vlastních.

Vytrvale rozpouštěl sněmovny za to, že se s mužnou pevností stavěly proti jeho útokům na práva lidu.

Po takových rozpuštěních pak dlouho odmítal umožnit zvolení sněmovny nové, čímž se zákonodárná moc, již nelze zničit, vrátila do rukou širokých vrstev lidu, zatímco stát byl vystaven všem nebezpečím vpádu zvenčí a zmatků vnitřních.

Pokoušel se bránit většímu zalidnění těchto států tím, že mařil vydání zákonů o nabývání občanského práva cizinci, že odmítal schválit zákony na podporu jejich přistěhovalectví a znesnadňoval podmínky pro nabývání půdy. […]

Přičinil se, aby vojsko bylo nezávislé na moci civilní a jí nadřazeno.

Spojil se s jinými, aby nás podrobil právnímu zřízení, jež je cizí našemu založení a není potvrzeno našimi zákony, dávaje svůj souhlas k činům, vzešlým z domnělé zákonodárné moci:

K usazení velkých jednotek ozbrojeného vojska u nás. […]

K našemu zdanění, aniž bychom dali svůj souhlas. […]

K tomu, abychom byli posíláni za moře a tam souzeni za domnělá provinění. […]

K zastavení činnosti našich vlastních zákonodárných sborů, prohlašuje se za oprávněného dávat nám sám jakékoliv zákony.

Tím, že nám odepřel ochranu a vyhlásil nám válku, vzdal se u nás vlády.

Vyplenil naše moře, zpustošil naše pobřeží, vypálil naše města a připravil o život naše lidi.

V současné době k nám přepravuje velké armády cizích námezdníků, aby tak bylo dokončeno dílo smrti, zpustošení a násilí. […]

Podněcoval mezi námi domácí povstání a snažil se poslat na naše hraničáře kruté indiánské divochy, jejichž známým pravidlem boje je pobíjení všech, bez rozdílu stáří, pohlaví a stavu. Při každém z těchto případů útisku jsme co nejpokorněji prosili o nápravu; v odpověď našim opakovaným prosbám přicházely než opakované křivdy. Vladař, jehož charakter je takto poznamenán všemi činy, jimiž se dá označit tyran, nehodí se za vládce svobodného lidu. A nespouštěli jsme se zřetele ani své britské bratry. Čas od času jsme upozorňovali na pokusy jejich zákonodárství podrobit nás neospravedlnitelným soudním nařízením. Připomínali jsme jim své potíže s vystěhovalectvím a zdejším usídlováním. Dovolávali jsme se jejich vrozené spravedlnosti a velkomyslnosti a zapřísahali jsme je ve jménu svazků našeho příbuzenství, aby se postavili proti všem těmto násilnostem, které povedou nevyhnutelně k přerušení našeho spojení a vztahů. I oni však byli hluší k hlasu spravedlnosti a pokrevenství. Nemůžeme tudíž než dát průchod nezbytnosti, jež nás nutí k odtržení, a zaujmout k nim totéž postavení jako k ostatnímu světu: nepřátelé ve válce, v míru přátelé.

Pročež my, představitelé spojených Států amerických, dovolávajíce se nejvyššího soudce světa o správnosti svých úmyslů, ve jménu a zmocněním poctivého lidu těchto osad slavnostně dáváme na vědomí a prohlašujeme: že tyto Spojené osady jsou a po právu mají i napříště tvořit svobodné a nezávislé státy; že jsou zproštěny jakéhokoliv poddanství vůči Britské koruně a že veškeré politické spojení mezi nimi a státem Velkou Británií je a má být naprosto zrušeno a že jakožto svobodné a nezávislé státy mají plnou moc vyhlašovat válku, uzavírat mír, vstupovat ve spojenectví, navazovat obchodní styky a vykonávat všechna jednání a všechny záležitosti, jak nezávislé státy po právu činí.

Aby pak toto prohlášení co nejpevněji bylo zajištěno, za tím účelem s pevnou důvěrou v ochranu božské Prozřetelnosti si navzájem dáváme v ochranu své životy, svůj majetek a posvátnou nám čest.

John Hancock

Následují podpisy 55 zástupců třinácti amerických osad: New Hampshire, Massachusetts, Rhode Island, Connecticut, New York, Pennsylvania, Delaware, Georgia, Maryland, Virginia, Severní Karolina, Jižní Karolina, New Jersey.

HROCH, Miroslav - HAUBELT, Josef - SUTÝ, Miroslav (ed.): Texty k dějinám novověku I. Praha 1964, s. 46-49. In: SKOUPÝ, Arnošt: Texty k obecným dějinám kapitalismu I. Olomouc 1989, s. 6-9.

http://www.narod-sobe.cz/Dejepis/Historicke_texty/Declaration_of_Independence.htm (anglicky)

http://www.militaria.cz/index.php?ac=danek&idcl=267&idkat=1&uin=df2bc68b27db(česky)