Edward P. Thompson: Rodina a dětská práce (1963)

Je naprosto představitelné mít dvě tvrzení, která se v příčinném pohledu jeví jako neslučitelná. Během období 1790-1840 existoval nepatrný pokrok v průměrném materiálním měřítku. Během tohoto období se zintensivnilo vykořisťování, stoupla nejistota a zvýšila se lidská bída. Od roku 1840 byla většina lidí „šťastnější“ než jejich předchůdci před padesáti lety, lidé však i přes tento nepatrný pokrok nepřestávali trpět, žili v katastrofální životní situaci.

[…]

Děti v zemědělství, často špatně oblečené, pracovaly za každého počasí na poli nebo v hospodářství. Ale když to srovnáme s továrním systémem, existují důležité rozdíly. Existovalo několik druhů zaměstnání (monotónní práce je pro dítě nezvykle krutá). Za normálních okolností byla práce občasná. Byl dodržován koloběh úkolů, a dokonce i pravidelně se opakující práce (jako natáčení cívek) nebyla vyžadována celý den, ledaže by to žádaly speciální okolnosti (tak jako když jedno či dvě děti obsluhovaly dva pletače). Žádné malé dítě nesešlapávalo bavlnu do kádě osm hodin denně po šest dní v týdnu. Stručně řečeno můžeme předpokládat odstupňované zapojení dětí do práce ve vztahu ke schopnostem dítěte a jeho věku, zpestřené sbíráním ostružin, shromažďováním paliva nebo hraním. Práce probíhala především v závislosti na rodinném rozpočtu a pod dohledem rodičů. Je pravda, že rodičovský postoj k dítěti byl v 18. století výjimečně přísný. Nebyl ale rozpoznán žádný případ obecného sadismu nebo nedostatku lásky.

Tato interpretace je potvrzena dalšími dvěma okolnostmi: stálou oblíbeností her, tanců a sportu, což by bylo sotva možné, kdyby byly děti uvězněny hodiny v továrně, a odporem manuálně pracujících dělníků k posílání dětí do prvních továren. Ale nebyla to jen továrna, která vedla k intenzifikaci dětské práce mezi lety 1780-1830. Byla to za prvé realita samotné specializace, zvyšující se diferenciace ekonomických funkcí a rozpad rodinného rozpočtu. Za druhé zhroucení humanismu pozdního 18. století a kontrarevoluční klima válek, které živilo nezáživný dogmatismus zaměstnavatelské třídy. […]

THOMPSON, Edward Palmer: The making of the English working class. Penguin Books 1970, s. 231, 368-369.