Ota, z boží milosti král. Dovolujeme svému milému a věrnému Hildevartotovi, biskupu kostela halberstadtského, aby v témže místě Halberstadtu měl a konal trh a razil minci, vybíral tu mýto a měl soudní pravomoc; a taková práva a takový užitek z téhož trhu, z mincovny, mýta a právní moci ať vlastní a přijímají nadále on i jeho nástupci tak jako vlastní ostatní města, Magdeburk a jiné, jimž bylo totéž povoleno a darováno nařízením našich předků, totiž císařů a králů.
Zdroj: F.W.E. Keutgen, Urkunden zur stadtischen Verfassungsgeschichte, Berlin 1901, p. 28.