Kniha posledního soudu (1056)

a) Dialogus de scaccario, traktát o hospodářství z XII. stol.,

b) Formulář dotazníku Knihy posledního soudu podle Inquisitio Eliensis, Domesday Book, Additamenta,

c) Popis městečka Wallingfordu, Domesday Book, I, 56, English Economic History, pp. 4, 9-10, 13 - 15, zkráceno.

a) O vzniku Knihy posledního soudu

Konečně, aby se na nic nezapomnělo, doplnil (král) svá dalekosáhlá opatření tím, že vyslal od svého boku nejmoudřejší muže, aby objeli celé království. Ti pak pečlivě sepsali veškerou půdu, lesy a pastviny, jakož i louky a ornou půdu, kterýžto soupis dali do obecných slov a vtělili do knihy, tak aby každý byl spokojen se svým právem a beztrestně nepřekračoval práva druhého.

b) Forma dotazníku Knihy posledního soudu, 1086

Zde níže je zapsán soupis půdy, jakým způsobem královi baroni se dotazu¬jí na základě přísahy šerifa hrabství a všech baronů a jejich svobodníků a celého hundredu, kněze, rychtáře a šesti poddaných z každého místa. Pak, jak se jmenuje statek, kdo jej držel v době krále Eduarda, kdo jej drží nyní, kolik má lánů, kolik je na panském pluhu, a kolik pluhů mají poddaní, kolik je sedláků, kolik cotterů, kolik otroků, kolik svobodných, kolik socmenů, kolik lesů, kolik luk, kolik pastvin, kolik mlýnu, kolik rybníků, kolik bylo ke statku přidáno čí ubráno, kolik měl celý cenu a jakou má cenu nyní, kolik měl každý svobodník i socmen. A to všechno pro tři období, totiž pro dobu krále Eduarda, a když jej udělil král Vilém, a jaký je stav nyní a zda je možno z něj dostat víc než se dnes dostává.

c) Popis městečka Wallingford, 1086

V městečku Wallingfordu měl král Eduard 8 virgate půdy, a na ní bylo 276 domů, která vynášely 11 liber renty (gablo) a ti, kdo tam bydleli sloužili králi koňmo nebo po vodě až do Blewsbury, Readingu, Suttonu, Bensingtonu, a těm kdož takto sloužili, dal rychtář odměnu ne z králova příjmu (censu), nýbrž z vlastního.

Nyní jsou v městečku stejné zvyklosti jako byly dříve. Ale domů je o třináct míň, neboť osm bylo zničeno na hrad a jeden má mincíř, pokud dělá mince. Saulf z Oxfordu má jeden, syn Alsi z Farringdonu jeden, který mu dal král, jak on říká. Humphrey Wisdelew má jeden a tvrdí že jej dostal od krále. Nigel drží jeden od Jindřicha dědictvím po Soardingovi, ale obyvatelé svědčí, že ten jej nikdy neměl. Z těchto třinácti nemá král nic a dále Vilém de Perenne má jeden dům, z nějž král nic nebere. Pak je tu 22 výměr (messuages) Francouzů, které nesou 6 šilinků 5 pencí.

Král Eduard měl 15 akrů, na kterých seděli jeho družiníci. Rytíř Kryšpín je teď drží, nevědí jak. Jeden z nich leží ve Wittenhamu, statku Waltera Giffarda. Biskup Walchelin má 27 domů, které nesou 25 šilinků a ty jsou zhodnoceny při jeho statku Brightwellu. Opat z Abingdonu má 2 akry, na kterých je 7 výměr, které nesou 4 šilinky, a ty patří k Oxfordu.

Rytíř má 20 výměr, které nesou 12 šilinků 10 pencí a ty patří k Newhamu a také jeden akr, na kterém je 6 domů, které vynášejí 18 pencí. V Hazeley má 6 výměr, které nesou 44 pencí. Ve Stoke jednu výměru, která dává 12 pencí a v Chalgrove jednu výměru, která dává 4 pence. V Suttonu jeden akr, na kterém je 6 výměr, dávajících 12 pencí e v Bray jeden akr a 11 výměr, které tam dávají 3 šilinky. Všechna tato půda patří k hrabství oxfordskému, ale nicméně je ve Wallingfordu...

Alwold a Godric nají rentu (gablum) ze svých domů a krevní pokutu, dojde-li tam ke krveprolití, jestliže viník byl přijat jimi dříve, než byl požadován královým rychtářem, vyjímaje v sobotu, kdy je tam trh, kdy tam má všechny pokuty král, protože je tam trh. A mají pokuty za cizoložství a krádež ve svých domech, ale ostatní pokuty patří králi.

Za krále Eduarda městečko melo cenu 30 liber a pak 40., a nyní 60 liber. Ale říkají, že hospodářství vynáší 80 liber. Co patří Adbreiovi má cenu 7 šilinků a pozemky rytíře Moli 24 šilinky. Co má opat Abingdonu má cenu 8 šilinků, co má Roger de Laci 7 šilinků, co má Rainald 4 šilinky...